tady dvě fotky mýho pokoje(zatím nezařízenýho), hnusnejch sociálek a krásnej výhled z okna:-)

slečna v růžovém tričku Kristý B., slečna v černém(který pak zjistila, že si může sundat, když se v něm půl dne pařila) a modrém tričku Bára N.

Metz- Jour 1

21:01 Sedě v MacDo (tak mu tady říkaj) a srkaje Ice Tea:
Včera večer, vlastně už dneska brzo ráno, kolem půl jedné, jsme vyjížděli z Prahy... V poslední chvíli jsem byla napůl úplně v klidu, napůl měla naprosto nervy v kýblu a žaludek v krku. Ale Sněženky a machři, který promítali v buse, mi trochu zvedly náladu... Jsme tři (tímto zdravím Báru a Kristý, jejich fotky tu taky najdete;-) ), a potěšilo mě, že máme všechny asi tak stejně moc krámů (přitom jen polovinu věcí, co jsme si s sebou chtěly vzít) a stejný starosti.
Dneska ráno nás vyzvedla děvčata z Comme un Poisson dans l´Eau (organizace, co se tady stará o Erasmáky), měly dokonce tři auta, do kterejch se naše bagáž vešla i s náma, a pak nás provedly neskutečným byrokratickým kolotočem zápisů, plateb, pojišťování, podepisování, zařizování, nekonečnejch front a nervů, jehož výsledkem byl (díky bohu!!!) klíč od pokoje na koleji!!! Takže teď už bydlím (pokoj č. 1124 na Residenci Saulcy, kdybyste se někdo chtěl stavit).
Pokojíček pěknej, prostoru dost, akorát... 1) nevim kdo tam byl přede mnou, ale moc si na čistotu nepotrpěl a umyvadlo určitě Frosch taky už ňákej ten čas nevidělo, takže ze všeho nejdřív jsem všechno musela vydrhnout jarovou vodou a umyvadlo a kohoutky dokonce vyvařit;-)to koukáš, mami... 2) jak mě doma napadlo, že si vezmu s sebou pár ramínek, tak jsem si je fuckt měla vzít... buď si je budu muset někde koupit, nebo- a to je možná lepší možnost- musim nakoupit spoustu hadrů a ty ramínka si nechat 3) výhled z okna je strašně romantickej, na dálnici... prej se občas za oknem objeví i kondom, zaslechla jsem... 4) není tam WiFi, takže MacDo nebo Subway to jistí 5) asi mě čeká rok na studený stravě, protože kuchyňka je jen jedna, se dvěma varnejma plotnama a dost chudě vybavená, obávám se že bude pořád obsazená... Naštěstí mam aspoň rychlovarnou konvici, ale musim ji buď mít pod pracovním stolem, nebo vypnout ledničku ze zásuvky, když si chci uvařit kafe:-D 6) a ty sociálky... záměrně jsem to nechala naposled, protože je to vážně síla... celkem pět záchodů a čtyři sprchy na celý patro, pohlavně nerozlišený, nevybavený... nebudu popisovat, koukněte se na fotky...
Ale abych to moc nedramatizovala, líbí se mi tu. Zatím teda jo. Uvidíme ještě dál, byrokratickej kolotoč se pořád točí a ještě nás čeká spousta zařizování a jistě i problémů...
Zkoukněte fotky, jestli se mi je podaří sem nahrát- zatím jen pár cvaků z města a koleje.

Den D

Velký přípravy, velký balení, velký nervy a velká panika, velký obavy co bude... Frantíci jsou potížisti a byrokrati a už teď ten jejich systém nesnášim... V pokoji mi leží velkej kufr, bude těžkej jak kráva a to v něm aspoň třetinu věcí, co bych chtěla mít, nemam... Odjezd se blejží (kdo si schválně vzpomene odkud tahle hláška pochází?!) a nervy (a střeva) pracujou... Nezbejvá než doufat!!!

Příspěvek číslo jedna:-)

Na doporučení Kačky Jirkový je vytvořen tento blog (čaukísek blogísek mocinky kůlinky), aby informoval o tom, o čem třeba nebudu stíhat informovat já osobně všechny, který to bude zajímat...
Budu sem dávat info a snad i nějakou fotku z pobytu v Metz, kterej mi začíná Léta Páně 31.8.2009 (na moje 21. narozeniny!!!) a končí... no bůhvíkdy...
Pište komentáře, ptejte se, provádějte tu cokoli co je vám libo:-) aneb jak jsme si vždycky psali do památníčků- "Můžeš kreslit, můžeš psát, ale listy netrhat! Památník to nemá rád, nebyl by Tvůj kamarád!"
Takže... peace...