Švigra in Metz!!!, počasí dělá fórky a vichřice v Metz

O víkendu 26.-28.2. se konečně dostalo i na mě v pořadníku rodinnejch návštěv, a přijela dlouho očekávaná švigra!

Okolnosti jejího příjezdu byly docela originální... ve čtvrtek ráno, první den po mým návratu z Montpellier, bylo v Metz vysloveně jaro. Teplo, slunečno, azuro. Krása... Ovšem odpoledne se začalo mračit, pršelo, foukalo...

A v pátek v poledne, kdy vlak z Grenoblu dorazil do Metz, přijelo se švigrou to nejhorší počasí, jaký jsem tu zatím zažila!

Skoro jsme ani nemohly dojít z nádraží na kolej, a když jsme se probojovaly úporným deštěm a vichrem tak silným, že nám vytrhával deštníky z rukou, převracel je a švihal vlasama do tváří, byly jsme úplně mokrý(ale zato vysmátý)...

Odpoledne přišlo dokonce i menší krupobitíčko, to zrovna když jsme na procházce štrádovaly kolem labutí v Moselle...

V sobotu jsme si přivstaly a v 6:30 vyrazily i s Polkou Izabelou do Epinalu, kde jsme strávily dopoledne, v poledne přejely do Nancy a navečer zpátky do Metz. Tentokrát počasí přálo a byl to nádhernej, teplej, slunečnej den. Já už v obou městech byla, takže jsem z paměti vylovila povědomí o pamětihodnostech a jak se k nim dostat (no, občas paměť zklamala).


A v neděli přišlo to největší překvápko- vichřice :-) Po celý Francii zřejmě řádila, prej i nějaký oběti na životech si vyžádala, ale my se švigrou jsme se jí srdnatě probily na jeden kratší výstup nad Metz (vlastně bylo docela příjemný, když nám to foukalo do zad, člověk nemusel do toho pochodu vkládat tolik energie a neslo to skoro samo) a pak -bohužel- už cesta na nádraží... :-(

Týden rodinných návštěv, mezinárodní kuchyně, prázdniny 1.díl, Montpellier

Pátý týden novýho semestru, neboli 15.-21.2., byl ve znamení mezinárodní kuchyně a návštěv.
Kdo přijel? Nejdřív Markův bratr s přítelkyní (z Polska), potom ještě jeho kamarádka z Francie. Němce Aline přijela sestra, a ta moje se taky brzo ukáže...


V pondělí večer jsme Erasmáci byli pozvaní k Hanh, což je Němka s Vietnamskými kořeny. A protože víkend předem byla doma v Berlíně na oslavě Asijského Nového Roku, přivezla odtamtud spousta tradičního Vietnamskýho jídla a uspořádala nám všem ochutnávku. Musím uznat, že preferuju českou novoroční kuchyni, i kdyby měla sestávat z jednohubek a šampaňskýho O:-)... Ještě jsme se potom přesunuli ke mě do pokoje hrát UNO a světe div se!!! Přišel na nás hlídač, kterej ovšem prohlásil, že jsou prázdniny, a tak nás nechá! (prázdniny jsou až o týden později... ale třeba si hlídač prostě udělal volno o týden dřív, proč ne, že...)

V úterý večer SUAPS pro změnu pořádal večer Défi Fitness, to znamená od osmi až do půlnoci aerobik, tae-bo, step, ukázky tanců a jídlo a pití zadarmo... Super večer, ale v deset hodin na mě padla nevysvětlitelná únava, musela jsem to vzdát a jít spát...

Ve středu večer probíhaly dokonce dva večírky najednou- čínský a marocký. Oba samozřejmě s bufetem zadarmo, což je pro většinu lidí jedinej důvod přijít. Já šla na tradiční večerní salsu, potom jsem se mihla na tom marockém, a zakončily jsme to s holkama ochutnávkou nový vodní dýmky u Baru v pokoji :-)

Ve čtvrtek večer se ochutnávalo pro změnu polské jídlo- Polák Marek s kamarádkama uvařil pierogi, plněné bůhvíčím bramborovo-cibulovo-tvarohovým... nijak moc mě to neoslovilo, ale je fakt, že jsem přišla až v deset večer a to už byly takový vychladlý a oschlý... Potom jsme ještě vyrazili tancovat do klubu a Marek nám dokonce rozdal trička I love Gdansk (hádejte, odkud je!)- takže jsme byli docela rarita, všichni ve stejných tričkách...

No a sobotním ránem (mě teda ještě po cvičení a po cardio tréninku) začaly zimní prázdniny!!!
Erasmáci se rozutekli na všechny strany- někdo domů, někdo po výletech, někdo na speleologický pobyt, destinace: Berlín, Barcelona, Londýn, Vogézy, Paříž... a já: Montpellier...:-)

Sebrala jsem kámošku Izabelu z Polska a navštívily jsme mýho kamaráda Fabiena, kterej tam studuje. Musím uznat, že Erasmus v Montpellier je asi o dost jiný kafe než v Metz, a pozor: Přichází velký přiznání!!!
Montpellier je první město, který bych vyměnila za Metz!!!
Ano, správně- tak moc se mi tam líbilo...

Byl to super výlet, nedá se mu vytknout naprosto nic. Fabien má v sobě kromě francouzský i krapet italský, španělský a alžírský krve a je to znát, je to prostě živel, bavič, pohodář(a navíc setsakra pěknej kluk, uznejte sami podle fotek). Půjčil nám svoji postel a sám spal na zemi na nafukovací matraci, vozil nás autem po zajímavejch místech a neustále nás bavil...

Sice teda neměl v bytě naprosto nic k jídlu (obsah lednice: zvadlej salát, jablečnej kompot a kečup; obsah jídelní skříně: česnek, balík čočky a balík rýže), ale to vůbec nevadilo, naše hostiny se odehrávaly dost spontánně.
Co jsme viděly: samozřejmě Montpellier skrz naskrz, dál pláž Grande Motte (v únoru jsem se opalovala na pláži!!!

Dokonce jsem i vlezla do moře, teda jen nohama, protože bylo studený jak led!), úchvatnou středověkou vesnici uzavřenou v hradbách Aigues Mortes, katedrálu v Maguelone, a noční klub, kde jsem viděla nejopilejší Francouzky ve svým životě :-)


Je to zvláštní jev, tyhle Francouzky, když pijou... ony se strašně namalujou a upravěj, stoprocentní dámičky, na podpatečkách, v upnutých džínech, v topech, s kabeličkou přes rameno, zmalovaný jak obrázek, každej vlas učesanej a ulízanej přesně podle logaritmickýho pravítka- a pak se motaj, padaj na zem a s sebou strhávaj všechny a všechno co je poblíž... no Francouzský kluci toho samozřejmě hleděj využít a tak tancujou s nima a zřejmě doufaj, že odejdou v páru a ta slečna se nepozvrací...:-D


Viděla jsem týpka, co šel docela rovně, znenadání se zamotal, převrhl stůl a šel dál, jako by se nechumelilo... Byli jsme v tom klubu nejstarší (naše věkový rozmezí: 21 až 25 let) a zdaleka nejstřízlivější :-)

A ve středu odpoledne jsme líbly Fabienovi pusu na rozloučenou, sedly do TGV a odfrčely zpátky do Metz.

A tady nás přivítalo skoro jaro!!! Čtvrteční ráno se fakt povedlo, bylo teplo, až mě to vylákalo na běhačku ven, a fakt to je lábuž, kvetou tu kočičky, všude spousta labutí a kachýnek, vyletněný lidi na procházce, a taky spousta bláta, který budu z bot seškrabovat ještě dlouho...
Na kolejích je docela mrtvo, kvůli prázdninám nefunguje recepce, prádelna, polovina koupelen a kuchyní, menzy, fakulty, všechno je zavřený.


No a zítra ráno přijede rodinný příslušník mě! A bude to...

Sněhová "kalamita" v Metz a co všechno je potřeba pro 30 kreditů

Je to ode mě dost troufalost, že píšu příspěvek na blog, protože na jeho vyvěšení potřebuju mít dobrej signál... což je v poslední době dost problém. Od minulý neděle mi v pokoji přestal fungovat Internet (Jason asi stávkoval, P.S.: Jason pochází z přihlašovacího jména, co používáme pro připojení- Jasonbai. Takže máme s holkama rčení; když nefunguje Internet, Jason stávkuje. Mimochodem, netuším, jestli vůbec nějakej Jason existuje, nebo je to prostě jen přihlašovací jméno...). Řeším to různě, přes pracovní týden mažu s notebookem do knihovny, ale o víkendu musím do Macdo. Docela komplikace, no... Ale občas se mi podaří zachytit úplně malilinkej signáleček v pokoji, jako třeba teď, a než to spadne, rychle klikám na všechno, co potřebuju vyřídit... snad vydrží signáleček, než uploadnu ten příspěvek.

Jak je v Metz? No krásně :-) máme jaro. A tím myslím fakt jaro, se vším všudy. Roztál sníh i zamrzlý hormony v chlapech :-) konečně!

A propos, sníh- kéž by tak Messané viděli, co se děje v ČR! Tady jednou začalo v noci sněžit, načež se strhla naprostá panika a okamžitě nefungovala veřejná doprava :-D jsou to lemry líný, ti Frantíci, zjistili že nemaj ani dost soli na posolení silnic a předpovídali kalamitu a klouzavý silnice a chaos, nic z toho se samozřejmě nestalo. Akorát se půlka města nedostala do práce a do školy, protože autobusy prostě nejezdily. No a druhej den sníh roztál, Frantík se zase nestačí divit, a přišlo jaro...

Zítra začíná čtvrtej týden novýho semestru a mě začíná jímat strach, jak strašně rychle to utíká! Fuj, za chvíli abych si balila kufry!!! Ani náhodou se mi odsud nechce, nevyhazujte mě!!!

Ve škole to je dost drsný, mám osm přednášek týdně (z toho půlka tříhodinovek a půlka hodinoapůlovek), čtyři cvičení (z toho jedno v sobotu ráno!) a k tomu ještě musím odpracovat 20 hodin v Média-Langues, abych dosáhla za tohle všechno 30 kreditů... Ale Média-Langues je naštěstí docela frča, je to jedno oddělení v knihovně, kde si člověk zasedne k počítači, na hlavu nandá sluchátka s mikrofonem, a pustí si výukovej program v nějakým cizím jazyce a studuje si... Včetně procvičování výslovnosti a dialogů, kdy mluvíš do toho mikrofonu a program určuje, jestli ti rozuměl nebo ne. Takže nakonec je to docela sranda, když z jednoho koutu slyšíš angličtinu (ale ta francouzská angličtina stojí za to!!!), z druhýho koutu na tebe mluví španělština, a do toho někdo křičí naštvaně do mikrofonu „Je suis un homme! Je suis un homme! Merde, je suis un homme!“ (a prozor, tohle se prej opravdu stalo jedný kamarádce- musela asi dvacetkrát opakovat „Jsem muž“, než se program slitoval a pustil ji na další větu).

Kromě školy se naštěstí daj stíhat ještě sporty, například zítra večer mě bůhvíproč někdo bláhovej zařadil do svýho týmu pro turnaj ve volejbale- no, ten toho ještě bude litovat!!!... A na party ani tak moc času nezbývá, hlavně odpadl náš tradiční Latino čtvrtek, protože v pátek mám školu od rána až do osmi do večera, což je dost nemilý... No ale snažíme se dodržovat úroveň, s novýma Erasmákama (i se zbytkem těch starých), který jsou sympatický, i když úplně nahradit tu starou partu nemůžou... Například jsme začali hrát Uno, což se ukázalo jako dost dobrá frča, a aby po týhle hře člověk nezačal nenávidět svoje kamarády, tak musí bejt s prominutím stejnej parchant jako oni :-)

Výsledky zkoušek zatím nemám všechny. Porota zřejmě, na rozdíl od chlapů a sněhu, zatím nerozmrzla, a neopravila všechny testy. Doufám, že nebudu muset opakovat nic než ten jeden zpropadenej předmět (Methodes d´Enquete Economique et Sociale), na kterej jsem se nestihla naučit. Naštěstí tenhle semestr nemáme nic takovýhodle... I když, Problemes Contemporains Economiques et Sociales, v pátek večer (od pěti do osmi), to je taky záhul!!!

Příští víkend se chystám na nordic-walking vycházku, organizovanou sportovním centrem, potom do vedlejšího města na drum´n´bassovej koncert kapely Dirtyphonics, víkend potom se zřejmě podíváme do Vogéz, potom máme zimní prázdniny a já přemýšlím, že navštívím kamaráda v Montpellier, a potom mi na návštěvu přijede švigra!!! Juch!