Minulej týden byl docela natřísknutej, přestože středa byla volná (státní svátek Armistice neboli konec 1. světový války).Pro mě byla hlavní nesnáz v pátek, kdy jsem měla svoje první velký vystoupení před naší třídou- jedná se o exposé (prezentace projektu) na Economie du Travail. Moje téma: Les défis démographiques (jak se stárnutí populace projevuje ve změně firemní politiky), délka: 20 stran (francouzsky!!! grrrr žádný Ctrl+C a Ctrl+V, ale hezky poctivě napsat!!!), s PowerPointovou prezentací...
Málem mě kleplo. Šílený nervy. To víte, předstoupit před jánevimkolik frantíků a něco jim tam zuřivě blekotat něco, co je vůbec netankuje, navíc prznit jejich jazyk... rozumíte, chápete...
A ono to nakonec ani nebylo tak zlý :-) během pěti minut jsem tam odříkala, co jsem měla připraveno, přihodila vtípek na konec (zdálo se mi to, nebo se i pár dobrejch duší zasmálo?) a pohodka...:-) Profesor spokojenej, spolužáci říkali, že dobrý, no tak...
Jenže to samozřejmě není všechno. Zítra je první prověrka z Metod (ještě jsem se nezačala učit. Panika maximal), ve středu další exposé, tentokrát financování Evropský Unie, ve čtvrtek další exposé (to má dokonce hodnotu zkoušky!) na francouzštině... Není toho málo, což?Ale ani to množství práce, která se na nás valí, nám nezabránilo žít :-) Takže úterní párty (dospáno ve středu), volejbaly, aerobiky, plavání, páteční diskotéka (dospáno v sobotu) a hlavně... Jedinečná šance se naskytla!!! Paříž v neděli!
No neber to, za 25 euro... Jasně že jsme jely :-) S Kristý jsme nasadily vražedný tempo, proběhaly celej den a stihly krásně všechno, co jsme si předsevzaly stihnout... a já si doprohlídla všechno na co minule nezbyl čas, takže jsem maximálně spokojená! :-) Byly jsme na Eiffelovce (jen ve druhým patře, ale zato pěšky!!! Protože do třetího se už musí výtahem), na Montparnassu, v Centre George Pompidou (a v úžasný patisserii pod ním), na Montmartru a v Sacré Coeur (tam jsme chytly mši!), našly jsme kavárnu Les 2 moulins (z Amélie z Montmartru, hurá, konečně!), pak ve čtvrti Marais, asi třikrát u Gare du Nord (ale vůbec jsme nebloudily!!!), u Opery, u Madeleine a Sv. Vincenta, u Galeries Laffayette a pak po nábřeží zpátky na Trocadéro.
Celý uchozený a bolavý jsme si konečně sedly, navečeřely se obloženejch baget a mrkve, co jsme tahaly s sebou už z Metz, a jeden z černejch prodavačů kravinek pro turisty mě tam nazval rasistkou, protože jsem si odmítla koupit svítící lítající kravinku pro turisty... To potěší...
No rozhodně ten výlet stál za to!!! Lepší organizace než s Poissonama (hlavně proto, že ráno řekli "máte na celej den volno a sejdem se tu až večer", i když stejně se čekalo na Španělky, který zřejmě NEDOVEDOU POCHOPIT, že v 8 prostě znamená v 8 a že někdo by rád dorazil do Metz pokud možno ještě před půlnocí) a lepší počasí...
Ale teda, když nás na každý zastávce na benzince násilím vyhodili z autobusu, protože "tam nikdo zůstat nesmí", to mě teda dost naštvali!
A ve čtvrt na dvě v noci jsme konečně dorazili zpátky na koleje a já vstávala v 7 do školy... Huh... Ale nelituju, bylo to super!
A ještě k tomu, jak to tu teď vypadá- jak jsem psala o prázdninách, že je zavřená polovina kuchyní a polovina sprch, tak to bohužel platilo do dneška- to znamená že tři týdny muselo celý patro používat jen dvě sprchy, tři záchody a kuchyni ve druhým patře!!!
Trochu nepříjemný no... ve druhý koupelně totiž měli nářadí dělníci, co tu předělávali dlaždice na schodech(kvůli nim jsme taky nesměli pár dní chodit vnitřní chodbnou do pokojů, ale venkem po požárním schodišti), ale snad už to ukliděj a pustěj nás tam :-)
No comments:
Post a Comment