Sportovní skoroprázdninový týden

Jelikož jsme minulej týden psali docela dost testů a zkoušek, tak ten poslední týden před Vánoci už skoro nemáme školu... Posuďte- v pondělí jen jedna hodina, na který jsme psali test, úterý a středa celý volný, ve čtvrtek jen přednáška a francouzština, v pátek jedno cviko- a pak, večer, domůůů!!!
Takže docela pohodka, tady v Metz- najednou takovýho volnýho času, že se mi chce pořád jen vyspávat a nic nedělat :-D ale to ne, to na sebe člověk musí bejt trochu tvrdší.
O zábavu se nám staraj sporty. Protože SUAPS, školní sportovní centrum, pořádalo v pondělí volejbalovej turnaj. No tak, samozřejmě, měli jsme nejlepší tým- profesor nám zkomolil jméno na Kamaradz (protože Rus Alex chtěl Kamarádi), taky skvělou fyzičku a taktiku a vůbec všechno, ale nakonec ani nevím kolikátý jsme skončili- no rozhodně jsme nevyhráli... Ale turnaj byl celej večer (od osmi do jedný do rána!) a po něm jsme ještě skočily na půl hodinky na rozlučku s Markem, Polákem, kterej ve tři v noci odjížděl z nádraží- tak to spojil.
V úterý večer bylo Défi Fitness, to znamená cvičební večer. Nejdřív tae-bo (slabota, oproti KOSAGYMu, ale lepší než nic), potom step-aerobic a potom salsa, a mezitím ukázky bůhvíjakejch tanců a ochutnávka cukroví, co kdo donesl.
Já připravila tradiční šveščičky a la Helena (v čoko a koko), který měly takovej úspěch, že polovinu uzmula Luďka (Slovenka) a odnesla ji na další rozlučkovou kalbu, tentokrát pro Italy a Němce, kteří odjížděli ve středu.
Ve středu jsem byla akorát na tradiční dvouhodinovce aerobiku, ve čtvrtek jsem dokonce celý cvičení zahodila kvůli poslednímu večírku před odjezdem dom- svařovali jsme víno u Igora... a svařili jsme toho 5 litrů a všechno to i vypili :-) asi ve dvanácti lidech, žádnej strach!
Pak tradiční čtvrteční Bar Latino (tentokrát pro mě o trochu důležitější než obvykle)- a následný zklamání a ještě útok od zamilovanýho Juana- ježišimarja!!! Tak jsem se bránila Vánočnímu polibku, až mě z toho bolelo za krkem :-D ale ubránila jsem se...
A v pátek večer- DOMŮ!
Teda ne že bych se těšila!
V Německu jsme trochu uvízli na dálnici a výsledná cesta se protáhla na 12 hodin, a tak jsem v půl osmý ráno v sobotu stanula na Florenci... a o půl hodiny později doma a do sprchy! Do teplý sprchy, která se dá zavřít, voda teče tak dlouho, jak dlouho ji člověk nechá puštěnou, a nikde žádný černý chlupy podivný provenience!
... A co teprv ten luskus, sednout si při čurání na prkýnko u záchoda!...