O víkendu 26.-28.2. se konečně dostalo i na mě v pořadníku rodinnejch návštěv, a přijela dlouho očekávaná švigra!
Okolnosti jejího příjezdu byly docela originální... ve čtvrtek ráno, první den po mým návratu z Montpellier, bylo v Metz vysloveně jaro. Teplo, slunečno, azuro. Krása... Ovšem odpoledne se začalo mračit, pršelo, foukalo...
A v pátek v poledne, kdy vlak z Grenoblu dorazil do Metz, přijelo se švigrou to nejhorší počasí, jaký jsem tu zatím zažila!
Skoro jsme ani nemohly dojít z nádraží na kolej, a když jsme se probojovaly úporným deštěm a vichrem tak silným, že nám vytrhával deštníky z rukou, převracel je a švihal vlasama do tváří, byly jsme úplně mokrý(ale zato vysmátý)...
Odpoledne přišlo dokonce i menší krupobitíčko, to zrovna když jsme na procházce štrádovaly kolem labutí v Moselle...
V sobotu jsme si přivstaly a v 6:30 vyrazily i s Polkou Izabelou do Epinalu, kde jsme strávily dopoledne, v poledne přejely do Nancy a navečer zpátky do Metz. Tentokrát počasí přálo a byl to nádhernej, teplej, slunečnej den. Já už v obou městech byla, takže jsem z paměti vylovila povědomí o pamětihodnostech a jak se k nim dostat (no, občas paměť zklamala).
A v neděli přišlo to největší překvápko- vichřice :-) Po celý Francii zřejmě řádila, prej i nějaký oběti na životech si vyžádala, ale my se švigrou jsme se jí srdnatě probily na jeden kratší výstup nad Metz (vlastně bylo docela příjemný, když nám to foukalo do zad, člověk nemusel do toho pochodu vkládat tolik energie a neslo to skoro samo) a pak -bohužel- už cesta na nádraží... :-(
No comments:
Post a Comment