Strávila jsem tam pět dní, dost našlapanejch a intenzivních- ale skvělejch!!! Viděla jsem spoustu lidí, co mám fakt hodně ráda, byla jsem na dvou trénincích kickboxu a dvou aerobikách, na návštěvě rodiny, s mamkou na francouzštině a... a ono se toho moc dalšího nestihlo :-)
Taky proto, že jsem si s sebou do Prahy odvážně vzala práci na projekt a učení na zkoušku, s velkým předsevzetím, že tomu věnuju aspoň dvě hodiny denně... no tak ne :-) Nevyšlo.
Dala jsem tomu asi tak tři hodiny za celou dobu, takže jsem to potom všechno musela dodělávat po návratu do Metz... a to bylo zrovna tak krásně!!! Celej týden svítilo, hřálo, kvetlo, vonělo a zpívalo a švitořilo... radost pohledět!
Takový úplně kraťasový oblečení... což je zajímavý, protože Francouzky nějak nejsou, zdá se, příznivkyně čehokoli, co je kratší než ke kotníkům... První den, co jsem tu byla, muselo bejt kolem pětadvaceti stupňů!!! Vyrazila jsem ven v kraťasech a tílku a potkávala samý osoby zahalený do dlouhejch tunik a kalhot až na zem... a jedna kamrádka Francouzka mi řekla "ty jsi oblečená jako na pláž!", sama málem v kombinéze... A spolužáci vyvalili oči se slovy "tys odhalila nohy!!!", po čemž jsem se už začala cítit trochu nesvá, takže jsem poznala, že tady se asi musí zahalovat a schovávat, co to jde, aby člověk nebudil moc rozruch...
... Což nechci vidět v létě, až bude vážně vedro! A poslala bych Frantíky podívat se do Prahy v létě, kde potkáte chlapy od pasu nahoru svlečený a slečny, který na sobě nesou asi tak deset centimetrů čtverečních látky, z čehož většina je šátek ve vlasech...
Jenže já si stejně kraťasů a svlečených mužů moc užít nemohla, protože jsem většinu těch krásnejch dnů strávila zavřená v pokoji, sedě u stolu, a šrotila a šrotila... na zkoušku, kterou jsem psala v pátek. Předmět se jmenuje Problemes Economiques et Sociaux Contemporains, neboli strašně zasvěcený povídání na osmdesát stránek o tématech, který hýbou společností... Neuvěřitelně zajímavý, ale jak říkám, osmdesát stránek zpaměti?... Ou nou...
Celkově na tu zkoušku bylo málo času- jen šedesát minut. Hodina na zodpovězení čtyř dost obsáhlejch otázek (limity evropský rozpočtový politiky, jestli je HDP relevantní ukazatel ekonomickýho růstu a jaký jsou jeho nevýhody, jestli euro ohrozilo pozici dolaru jako primární světový devizy a jaký fáze má globalizace).
No, psala jsem jako o život, popsala každou odpovědí jednu stránku, a bejvala bych mohla psát i dál, ale nebyl čas... A to jsem se ani nestačila dostat k tomu hlavnímu, co jsem chtěla napsat :-(
Takže nadšená z toho nejsem, ale aspoň to vědomí, že jsem udělala maximum, to mě hřeje :-) a snad to za těch 10 bodů bude!!!
Teď přibližně týden volna, který bude vyplněno opět učením na další zkoušky...
No a zrovna když mám první den volno, tak prší!!!
Mimochodem, ten první den volna byl první máj :o) takže svátek lásky a povinná líbačka pod rozkvetlým stromem!!! Další česká tradice, kterou jsem sem zavedla a která se setkala s velkým úspěchem od Erasmáků... Rozkvetlej strom (jestli to byla zrovna třešeň, to si nejsem jistá) jsme našli před kolejí a kluci nám dali hubana na obě tváře (po francouzsku, že), jedna radost! Tak snad do roka neuschnu... A všichni jsou už natěšení na nějakou další českou tradici, protože i Velikonoční hodovačka se jim líbila.
Taková smutnější stránka jara je, že Německá část Erasmů už odjíždí, protože u nich semestr začíná v dubnu- takže tady v rychlosti dokončili na speciální předtermíny zkoušky a frrrr, rovnýma nohama do semestru u nich v Německu... Takže tyhle fotky jsou z rozlučky se dvěma z nich- Denisem a Aline. Denisovi jedna uklízečka dokonce napsala vzkaz na rozloučenou (ten si ji teda musel omotat kolem prstu!!!).
Aline, to byla moje hoooodně velká kamarádka, se kterou jsme prodrbaly pěknejch pár hodin na chodbě... Je to ta blonďatá slečna bez klobouku... No, za měsíc nás to čeká všechny!!!
No comments:
Post a Comment